Historie
Strážnické vinohrady byly a jsou součástí rozsáhlých ploch vinic na jižní Moravě, pokud je známo, již od 11. století. K pěstování této kultury jsou zde příznivé geologické a klimatické podmínky. Jsou to jmenovitě teplé větry zvané halné, které působí tak, že zde vinná réva dobře vyzrává.
Místní dělný lid tyto podmínky využíval a podporován vrchností – zejména pány ze Žerotína – zakládal nové vinohrady, zdokonaloval se v pěstování vinné révy a dosahoval tak vysoké úrovně vinohradnictví a vinařství. Strážnické vína byla znamenitá, šenkovala se nejen ve Strážnici a jejím okolí, ale byla i daleko známá. Přijížděli sem kupci, skupovali je a vyváželi je až do Slezska a Polska.
Největší rozvoj vinařství byl zaznamenám na přelomu 16. a 17. století. Rozmach je spojen se jménem tehdejších majitelů panství pánů ze Žerotína, podle kterých je také nazván nedaleký kopec Žerotín na svazích pohoří Bílých Karpat. Z nejstarších dochovaných horenských knih ze 16. století je patrné, že znamenitá vína byla z těchto starých strážnických vinohradních tratí: Husí hory, Fryzák, Žerotín, Teplá, Utěšená, Supina, Příčná, Svárová, Dolní, Horní a Staré hory, a další.
Z této doby také pochází znak města Strážnice, který je vlastně znakem vinařství. Představuje lva stojícího v městské bráně, v jedné tlapě držícího hrozen, v druhé nůž na řez vinné révy. Ze štítu brány trčí hůl s věncem z révového listí, jakožto znaku práva šenkovního, tedy práva nalévat a prodávat víno hostům.
Po všeobecném, ale přechodném úpadku vinařství v druhé polovině 19. století, způsobenoho živelnými pohromami a révokazem, dochází také ve Strážnici a jejím okolí k obnovení a zkvalitnění vinařské činnosti. Místní pěstitelé se sdružují ve spolku Vinařská besídka, který je založen v roce 1932 a následně i ve Vinařském družstvu. Tyto organizace sledovaly jednak vzdělanost a odbornost místních vinařů a jednak jim pomáhaly s odbytem hroznů a vína, zvláště v předválečném období. Činnost Vinařského družstva byla obnovena a pokračovala i po skončení druhé světové války. Po roce 1948 bylo toto dobře prosperující družstvo zrušeno a jeho majetek a vybavení bylo začleněno do vznikajícího národního podniku Vinařské závody.
V současné době jsou strážničtí vinaři sdruženi v Českém zahrádkářském svazu a Vinařské unii. Obdospodařují okolo 100ha vinic. Dříve převládající odrůda Frašták, typická a tradiční pro toto místo a známá svým vysokým obsahem kyselinky, byla postupně nahrazována již od třicátých let kvalitními odrůdami vinné révy, kterým se zde daří a dávají velmi kvalitní vína. Na našich vinicích se pěstují tyto odrůdy: Burgundské bílé, šedé a modré, Müller-Thurgau, Neuburské, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Sylvánské zelené, Tramín, Veltlínské zelené i červené, Svatovavřinecké, Frankovka, Portugalské modré. Patřičná pozornost je věnována i novým šlechtěným odrůdám.
Strážnice se svou rozlohou a činností stala vinařským centrem. V rámci územního rozdělení vinařských oblastí na Moravě byla tato oblast nazvána Strážnickou a je v ní začleněno 21 obcí, ve kterých se vinná réva pěstuje.